Bikepacking: první probuzení

Kapky deště bubnovaly na napnutou plachtu, za ohradníkem zabučela první kráva. Převalil jsem se na druhý bok. První noc v hamace jsem se moc nevyspal. Otevřel jsem oči a na obloze zahlédl hvězdy a náznaky svítání.

Vyhrabal jsem se ze spacáku, nahmatal boty vlhké od ranní rosy, spočítal slimáky (jeden), krávy na pastvě (žádná) a vypravil se na rozhlednu pozorovat východ slunce.

Nikde ani noha, jen já sám uprostřed lesa.

Spaní v síti

Hamaku můžete znát ze Simpsonových. Najdu dva stromy, tak tři metry od sebe, s hezkým výhledem a napnu mezi ně na lanka látkovou síť. Po pár crash testech zůstane po zatížení nad zemí a stačí už jen vystlat karimatkou a spacákem a je připraveno. Nemusím lozit po čtyřech do stanu, ze kterého lezou moje dlouhý nohy a ráno cítím každej šutr a kořen. V síti ležím buď na zádech, natáhnu nohy nebo se stočím do klubíčka na bok a nechám se ukolébat houpáním k spánku. Noční větřík (v nepřízni počasí vítr, vichřice, uragán) hamaku ochlazuje a proto je důležitá karimatka a v nižších teplotách dojde třeba i na venkovní vrstvu okolo hamaky, která zabrání největšímu chladu.

Moje jízdy provází déšť a proto vozím tarp, který zakryje celou hamaku, schovám pod něj i kolo a jsem v suchu. Vyzkoušeno hned první dvě noci. Jako bonus si můžete odnést štípnutí od hmyzu a nějaká klíšťata.

Bikepacking, co vzít na kolo

V období, kdy jsem nemohl jezdit jsem vymýšlel, jak si zpříjemnit vícedenní cesty na kole. Začal jsem se zajímat o Bikepacking, spojení zážitků z jízdy na kole a kempování v přírodě.

Postupně jsem doplňoval výbavu (kolo beru jako samozřejmost). Pořídil jsem brašnu na sedlovku, těžký a neskladný stan jsem vyměnil za hamaku s nafukovací karimatkou a tarpem, který lze napnout i při spaní na zemi. Vše váží pár set gramů a dá se složit do balíčků trochu větších než půllitrová flaška.

Vaření (hlavně kávy) řeším na plynové kartuši a vařiči, jídlo ohřeju v ešusu verze "bikepacking", kde schovám plyn s vařičem do rendlíků a zabiju dvě mouchy jednou ranou. Na cesty se vyplatí hotové jídlo se samoohřevnou kapslí, kde za deset minut díky chemické reakci "hašení vápna" mám ohřátý oběd bez nutnosti rozdělávat oheň.

Na trubce vozím litrovou lahev s vodou a v batohu dvoulitrový vak s vodou. Vodu v lahvi používám na vaření a doplňuji při každé příležitosti, vodu ve vaku jen na pití při jízdě.

V batohu mám krom vody jídlo, oblečení, čelovku a věci, které potřebuji mít po ruce. Vyplatí se vozit nepromokavé oblečení a i péřová vesta v noci pěkně zahřeje. V brašně na kole pak vaření, kávovary, přístřeší, na nosiči spacák (v tuto chvíli nejobjemnější věc), lékárničku, powerbanku a nářadí. Boty mám univerzální - jak na kolo, tak na chůzi, v batohu Skinnersky. A spousta triček a na noc teplé ponožky a knížku. Vyplatí se pořídit batoh, určený na cyklistiku, pěší tůry a běh s dobře vymyšleným zádovým systémem.

.. Otočil jsem na další stránku, namířil čelovku a četl o Mozkomorech v Kvikálkově. Ten jelen na louce hýkal, jak kdyby měl astma. Posléze se k němu přidala kráva někde u Zdoňova, aj i ovečku jsem slyšel. Odhrnul jsem plachtu a podíval se na skalní městečko, kamennou hlavu Starosty a Starostový. Začalo pršet, kolo jsem nechal na dešti, ale já jsem byl v suchu.. 

Pár tipů kam se vydat

Dřív jsem plánoval cesty tak, abych dojel do kempu a mohl postavit stan. S hamakou mi stačí najít stromy s pěkným výhledem mimo civilizaci. Vyzkoušejte moje tři tipy, kam se vydat na kole, na bruslích nebo i pěšky.