Orlická hřebenovka na kole

V Orlických horách vyrostla v posledních letech spousta rozhleden. Trasa vedla z Olešnice v Orlických horách (kde jsem nechal zaparkované auto) na kole po hřebenech se sjezdem do Žamberka s ubytováním v kempu a zpět.

Tentokrát jsem nedával zahrádku na střechu a složil kolo do auta. K mému velkému překvapení jsem v Orlických horách zjistil, že přední kolo v autě není a zapomněl jsem ho naložit, tak jsem si pro velký úspěch dal hodinovou cestu do Trutnova a zpátky.

Start na druhý pokus vyšel. Nad Olešnicí v nadmořské výšce 711 metrů nad mořem je od půlky července letošního roku otevřená rozhledna Feistův kopec a výšlap k ní byl s naloženým kolem (stan, spacák, jídlo, oblečení, kávovary) skvělou rozcvičkou.

Feistův kopec (Olešnice v Orlických horách)

Rozhledna je volně přístupná s bránou a tlačítkem, ocelová + dřevěná konstrukce a kruhový výhled na Orlické hory, Krkonoše, Náchodsko a Polsko, Olešnici a sjezdovku pod rozhlednou. K vyhlídce ve 30ti metrech vede 140 schodů.

Z Feistova kopce jsem jel přes Olešnici (593 m n.m.) po cyklostezce nekonečným stoupáním na Šerlišský mlýn (860 m n.m.), rozcestí turistických tras, hotel a občerstvení před výšlapem k Masarykově chatě na Šerlichu (1019 m n.m.). 

Stavba chaty na česko-polské hranici je od roku 1958 chráněna jako kulturní památka a zaujme vás stylová restaurace a interiér obložený dřevem.

Víte kdo je Rampušák?

Od Masarykovy chaty je vidět nejvyšší vrchol - Velká Deštná. Překvapilo mě, jak je daleko a přeci jen blízko. Za dvacet minut a čtyři kilometry jízdy jsem byl na vrcholu (1115 m n.m.) u rozhledny.

Velká Deštná

Od konce 19. století stála na vrcholu rozhledna a v různých podobách zde byla až do léta 2010. Nová rozhledna byla otevřená 26. října 2019.

Návrh rozhledny byl inspirován zdejšími klimatickými jevy - déšť a vítr.

Déšť unášený větrem se v různých podobách objevuje na dřevěném obložení rozhledny - bezvětří, vánek, vítr, vichřice, orkán. Vrchol rozhledny je otevřený, nechráněný střechou ve výšce 17.34 m. Jak na dlani máte Orlické hory, Krkonoše, je vidět i Rozkoš, Polsko, Jeseníky.

P.S.: kousek od rozhledny je malá rozhlednička, ale tu už musíte najít..

K poslední rozhledně se jelo z kopce i do kopce a na Anenském vrchu (991 m n.m.) je deset let dřevěná rozhledna s ocelovým točitým schodištěm, které se říká Anna. Pořádnému výhledu bohužel brání okolní stromy. Z plošiny ve 12 metrech jsou vidět hřebeny Orlických hor a Jeseníky.

A pak už následoval dlouhý sjezd okolo tvrze Hanička, kde vstupní objekt je oplocen a není nic vidět a cesta do autokempu Žamberk, který leží hned vedle koupaliště.

záznam a trasa prvního dne, 50 km, 3:30 hod https://mapy.cz/s/nozanufeke

Den druhý - Žamberk a Potštejn

Nad městem Žamberk byla v roce 1932 postavena Tyršova rozhledna (468 m n.m.), známá jako "Rozálka" ve tvaru husitské hlásky. Romantický výhled z dřevěné stavby v 16ti metrech na Orlické hory, Krkonoše, Bukovou horu, Suchý vrch a pole s kukuřicí.

V nejslunnější den roku vedla cesta do Potštejna, údolím Divoké Orlice po cyklostezce, v úseku před Potštejnem téměř nesjízdná, ale zvládnul jsem to a duši jsem píchnul až kilometr před cílem, na rovině. 

Operace zahrnující zalepení dvou děr se zdařila. Nad Potštejnem je známá zřícenina hradu a v centru zámek a kdo nezná, může se občerstvit na zahrádce v pivovaru Clock. Poté okolo kempu Vochtánka zpátky do Žamberka přestěhovat stan a očekávat dlouho slibované bouřky na koupališti.

trasa druhého dne, 43 km https://mapy.cz/s/remudezavu

Den třetí - cesta zpátky

Poslední den se nesl v cestě zpátky k autu v 50 km vzdálené Olešnici. Projel jsem Rokytnicí v Orlických horách, zabloudil v lese, vyšlapal cestičku podél Říčky, projel Říčky, Zdobnici a šlapal do Deštného v Orlických horách. 

Zdejší kraj mě fascinuje, malé vesničky s jedním obchůdkem a hospodou a všude lesy a v Krkonoších jedno středisko za druhým, samá reklama, ubytování, restaurace, silnice, parkoviště, parkovací domy, milion vleků a atrakcí. 

Orlické hory jsou vhodné i na cykloturistiku, v Krkonoších jsou vrcholy pouze pro pěší. Největší středisko je Deštné v Orlických horách a tam je i výborné místo na občerstvení - Kozí chlívek, kde čepují pivo Rampušák z Dobrušky.

A tady je odpověď na otázku, kdo je Rampušák - je to horský duch, ochránce Orlických hor, v zimě vládne nad horami a v létě přebírá vládu princezna Kačenka. 

A kdo dohlíží na Krkonoše, o tom příště..

trasa cesty zpátky, 50 km https://mapy.cz/s/genocokupa